CNG
CNG (anglicky Compressed Natural Gas) je stlačený zemní plyn. Je používán jako palivo pro pohon motorových vozidel a je považován za relativně čistější alternativu k benzínu a motorové naftě, ale také k LPG.
Přestavba motorů na CNG z dieselových motorů (ze vznětových na zážehové) snižuje emise na úroveň normy Euro 5 bez nutnosti dodatečného čištění výfukových plynů. Cena paliva je o něco nižší než cena nafty, proto je provoz na CNG ekonomicky výhodnější. Měrná jednotka CNG na plnicích stanicích je kilogram. 1 kg CNG odpovídá cca 1,5 l benzínu a cca 1,3 l motorové nafty. Při přepočtu na stejné jednotky (převod 1kg CNG na cca 1,5 l benzínu) je CNG zatím nejlevnějším palivem. V Česku je CNG zatím nezatíženo spotřební daní a vozidla a celé flotily s pohonem na CNG mohou uplatňovat osvobození od silniční daně.[1]
Ekonomika provozu z rozdílu ceny paliva je proměnlivá (závisí na vývoji ceny paliv), další kritéria pro posouzení vhodnosti změny paliva na CNG je rozdíl mezi průměrnou spotřebou původního paliva a CNG. Ta obvykle vzroste o několik procent (zde hraje roli více faktorů, mj. i styl jízdy a kvalita péče o motor).
Nevýhodami provozu CNG vozidla jsou:
- zmenšení zavazadlového nebo nákladového prostoru, kde jsou umístěny nádrže na CNG,
- řídká síť čerpacích stanic,
- v Česku je povolen vjezd vozidlům s nádržemi na CNG do podzemních garáží, pokud mají instalována zařízení pro detekci úniku rizikových plynů a systém pro odvětrávání. Pokud tomu tak není, může být vjezd LPG a CNG vozidel do těchto objektů zakázán,
- výkon motoru při pohonu na CNG většinou mírně klesne o 5 - 10 %,
- povinné prohlídky a atestace palivové soustavy a tlakových nádrží.
Tyto nevýhody v Česku CNG určují na nejčastějí využití k pohonu městských autobusů. Tyto mají často své vlastní plnicí stanice, někdy přístupné i pro ostatní uživatele CNG osobních vozů v okolí.
Zemní plyn byl jako palivo do motorových vozidel používán už ve třicátých, čtyřicátých i padesátých letech 20. století. Většímu rozšíření však tehdy bránila omezená dostupnost zdrojů.[2]
V Česku bylo k 1. 1. 2014 v provozu 50 veřejných CNG stanic.[3] V Evropě bylo v únoru 2010 v provozu celkem 3163 plnících stanic.[4]
Zemní plyn (NG) se využívá u zážehových motorů (ve vznětovém cyklu nelze směs zapálit - má vyšší teplotu vzplanutí). Vyrábějí se motorypřímo pro CNG (jako např. Irisbus na obrázku), které vznikly konstrukční úpravou vznětových. Zážehový (benzínový) motor se nepřestavuje, změní se (nebo přidá) palivový systém pro zemní plyn.
Auta mohou být dvoupalivová (většina modelů na českém trhu), mají dvě nádrže - na CNG a benzín. Naproti tomu motor konstruovaný přímo pro zemní plyn (Dedicated Natural Gas Engine, DNGE) dosahuje o něco lepších parametrů než motor původně benzínový, přizpůsobený spalování zemního plynu (jiný kompresní poměr, časování rozvodů, chlazení).
Rovněž nádrže na CNG u současných vozidel (Fiat, Opel, Volkswagen, Mercedes, Škoda Octavia 2.0 CNG (prototyp)) jsou zabudovány v podvozku vozidla, jako nádrž benzínová a nezmenšují zavazadlový prostor.